Hvozdnický expres

Trasa Hvozdnického expresu začíná nedaleko centra slezské „bílé“ Opavy na společném nádraží tratí z Ostravy, Olomouce, Hlučína a Hradce nad Moravicí.

Z nástupiště mezi historickou výpravní budovou a opravenou památkově chráněnou vodárnou kolem depa vystoupáme na malý kopeček, kde se od nás oddělí trať do Krnova, kterou za malý okamžik podjedeme, když projíždíme kolem sídliště v Kylešovicích. Po odjezdu lze vlevo spatřit věžičku zámku v Raduni a Bílou věž zámku v Hradci nad Moravicí, kam vedou koleje oddělující se na Odbočce Moravice u Hradecké ulice. Pokračujeme pod městským vodojemem polem, odkud je za pěkného počasí vidět vrchol Hrubého Jeseníku a celé Moravy a Slezska, 1492 metrů vysoký Praděd.

…Přijíždíme do Otic, celorepublikově známou zelinářskou oblastí a zpracováním Otického kysaného zelí. Za koňskými pastvinami nacházejícími se pod přírodní rezervací „Otická sopka“ přijíždíme do nejmladší zastávky na trati – do Slavkova u Opavy. „Rybníčky“ vedle zastávky jsou ve skutečnosti čističkou. Slavkov je východiskem naučné stezky Hvozdnice, procházející lužními lesy a kolem 3 rybníků k naší další zastávce. Náš expres vystoupá do prvního prudkého kopce. Během jeho sjezdu míjíme rybník Vrbovec a Slavkovský rybník, a už zastavujeme uprostřed lesů na zastávce Štáblovice, která je ale od vesnice vzdálena 4 km.

Již přímo okolo říčky Hvozdnice, na hranici lesa a polí pomalu přijedeme do Dolních Životic. Po odjezdu z malého nádražíčka můžeme vpravo vidět větrný mlýn u obce Choltice a opět Praděd. Po zastavení na malebné lesní zastávce Litultovice, můžeme vstoupit do původní, ale stále funkční, dřevěné čekárny, která byla v dřívější době pouze částečně odsunuta dál od kolejí. Zde se nachází naučná stezka „Pilný mlýn“. Toto místo je známé jako houbařská oblast. Městys je vzdálen od zastávky 2 km. Turistická značka nás může dovést až ke kdysi věhlasným lázním Jánské Koupele.

Po krátké jízdě přejedeme hlavní cestu spojující Opavu s Olomoucí a zastavujeme u nepřehlédnutelné nádražní budovy postavené z červených cihel – v Mladecku. Vedle nádraží je areál s vojenskou technikou, přírodovědná naučná stezka Mladeckem. Dále je zde východisko zelené turistické značky k vodní přehradě Kružberk.

Následná jízda je vyloženě na břehu Hvozdnice. Malebným údolím dojedeme na nádražíčko Jakartovice – opět postavené z červených cihel, odkud je to kousek k větrnému mlýnu v Hlavnici, k zatopeným malým břidlicovým jezírkům nebo 9 km vzdálené přehradě Slezská Harta. Po odjezdu z Jakartovic se od nás oddělí říčka Hvozdnice, ale pokračujeme dále kolem Heřmanického potoka. Vpravo se ještě podíváme do kopce na kostel v obci Bratříkovice a již nám začíná dlouhé a prudké stoupání lesem, a následně polem k velkému zatopenému břidlicovému lomu Šifr u Svobodných Heřmanic. Než ale vystoupáme až sem, vidíme bratříkovický kostel již pěkně pod sebou a v dálce můžeme při pohledu „zpět“ zahlédnout Beskydy s Lysou horou nebo Radhoštěm. Ale již jsme se vyškrábali do Svobodných Heřmanic, kde je konečná naší trati. I toto nádraží je postaveno z červených cihel. Nádraží stojí opuštěno v poli – 1,5 km od obce, ale 5 minut chůze od lomu.

Trať zde dnes již končí, ale dříve pokračovala dalších pět kilometrů do Horního Benešova, kde dodnes zůstala dominantou prostoru bývalého nádraží výtopna. Kolem bývalé trati lze jet na kole po upravených stezkách a lesních cestách mimo hlavní cesty.

Začátek provozu:

  • 29. 6. 1892

Délka tratí:

  • Opava - Svobodné Heřmanice 25,3 km
  • Svobodné Heřmanice - Horní Benešov 5,2 km (zrušený úsek)

Jízdní řád:

Externí stránky:

Img_6295

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | registrace

xTento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.