Hvozdnický expres

Trasa Hvozdnického expresu začíná nedaleko centra slezské „bílé“ Opavy na společném nádraží tratí z Ostravy, Olomouce, Hlučína a Hradce nad Moravicí.

Z nástupiště mezi historickou výpravní budovou a opravenou památkově chráněnou vodárnou kolem depa vystoupáme na malý kopeček, kde se od nás oddělí trať do Krnova, kterou za malý okamžik podjedeme, když projíždíme kolem sídliště v Kylešovicích. Po odjezdu lze vlevo spatřit věžičku zámku v Raduni a Bílou věž zámku v Hradci nad Moravicí, kam vedou koleje, které se z našich oddělí na Odbočce Moravice u Hradecké ulice. Pokračujeme pod městským vodojemem polem, odkud je za pěkného počasí vidět vrchol Hrubého Jeseníku a celé Moravy a Slezska 1492 metrů vysoký Praděd.

A již přijíždíme do Otic, které jsou celorepublikově známou zelinářskou oblastí a zpracováním Otického kysaného zelí. Za koňskými pastvinami nacházejícími se pod přírodní rezervací „Otická sopka“ přijíždíme do nejmladší zastávky na trati – do Slavkova u Opavy. „Rybníčky“ vedle zastávky jsou ve skutečnosti čističkou. Slavkov je ale východiskem naučné stezky Hvozdnice, procházející lužními lesy a kolem 3 rybníků. Náš expres vystoupá do prvního prudkého kopce a při jeho sjezdu míjíme rybník Vrbovec a Slavkovský rybník a už zastavujeme uprostřed lesů na zastávce Štáblovice, která je ale od vesnice vzdálena 4 km.

Již přímo okolo říčky Hvozdnice, na hranici lesa a polí pomalu přijedeme do Dolních Životic. Po odjezdu z malého nádražíčka můžeme vpravo vidět větrný mlýn u obce Choltice a opět Praděd. Po zastavení na malebné lesní zastávce Litultovice můžeme vstoupit do původní, ale stále funkční dřevěné čekárny, která byla v dřívější době pouze částečně odsunuta dál od kolejí. Zde se nachází naučná stezka Pilný mlýn, místo je známé jako houbařská oblast. Městys je vzdálen od zastávky 2 km. Turistická značka nás může dovést až ke kdysi věhlasným lázním Jánské Koupele.

Po krátké jízdě přejedeme hlavní cestu spojující Opavu s Olomoucí a zastavujeme u nepřehlednutelné nádražní budovy postavené z červených cihel – v Mladecku. Vedle nádraží je areál s vojenskou technikou, přírodovědná naučná stezka Mladeckem a je zde východisko zelené turistické značky k vodní přehradě Kružberk.

Následná jízda je vyloženě na břehu Hvozdnice. Malebným údolím dojedeme na nádražíčko Jakartovice – opět postavené z červených cihel, odkud je to kousek k větrnému mlýnu v Hlavnici, k zatopeným malým břidlicovým jezírkům, nebo 9 km vzdálené přehradě Slezská Harta. Po odjezdu z Jakartovic se od nás oddělí říčka Hvozdnice, ale pokračujeme dále kolem Heřmanického potoka. Vpravo se ještě podíváme do kopce na kostel v obci Bratříkovice a již nám začíná dlouhé a prudké stoupání lesem a následně polem k velkému zatopenému břidlicovému lomu Šifr u Svobodných Heřmanic. Než ale vystoupáme až sem, vidíme bratříkovický kostel již pěkně pod sebou a v dálce můžeme při pohledu „zpět“ zahlédnout Beskydy s Lysou horou, nebo Radhoštěm. Ale již jsme se vyškrábali na konečnou naší trasy – k další budově z červených cihel – do Svobodných Heřmanic. Nádraží stojí opuštěno v poli – 1,5 km od obce, ale 5 minut chůze od lomu.

Trať nám zde končí, ale dříve pokračovala do 5 km vzdáleného Horního Benešova, kde dodnes zůstala dominantou prostoru bývalého nádraží výtopna. Kolem trati lze jet na kole po upravených stezkách a lesních cestách mimo hlavní cesty.

Začátek provozu:

  • 29.6.1892

Délka tratí:

  • Opava - Svobodné Heřmanice 25,3 km
  • Svobodné Heřmanice - Horní Benešov 5,2 km (zrušený úsek)

Jízdní řád:

Internetové stránky: